50 příběhů pro 50 let: Ingrid Savageová, členka představenstva ASSIST a rodič absolventa z roku 89: 50 let: Ingrid Savageová, členka představenstva ASSIST a rodič absolventa z roku 89

17. srpna 2022

Při příležitosti oslav našeho 50. výročí jsme v roce 2018/19 shromáždili příběhy a profily lidí a institucí, které nám pomohly vybudovat naši organizaci, jež začala v roce 1968 jako sen jednoho člověka. Na našem blogu budeme každý týden uvádět jeden příběh. Vychutnejte si prosím tyto profily "50 za 50", které představují obětavé členy správní rady ASSIST, dynamické zaměstnance, přívětivé hostitelské rodiny a nadšené ASSIST Scholars.

Ingrid Savage
Představenstvo ASSIST a rodič absolventa ’89

Myslím, že můj osud zapojit se do mezinárodních studentských příležitostí začal už v dětství, kdy rodiče těsně po skončení druhé světové války ukázali naší mladé rodině “velký svět”.

V roce 1948 jsme odjeli ze Seattlu ve státě Washington do Švédska, kde můj otec získal Guggenheimovo stipendium, aby mohl učit na univerzitě v Uppsale. Když jsme odjížděli ze Seattlu, byly mi téměř čtyři roky a tato dávná zkušenost mi vštípila lásku k cestování a poznávání života v kultuře, která je mnohem méně pohodlná než život ve Státech.

Švédsko sice zůstalo po celou dobu války neutrální, ale i tak hodně utrpělo - a já jsem během svého mládí žil ve “starých časech”. Naše mladá rodina chodila všude pěšky nebo jezdila na kole jako všichni ostatní. Před dveře nám nedoručovali mléko jako doma v Seattlu. Každé ráno jsem to byla já, kdo sešel čtyři patra schodů a přešel silnici do mlékárny, kde jsem měla za úkol nechat naplnit naše plechové kbelíky smetany a mléka a nasbírat několik kostek másla zabalených do voskového papíru a špagátu. Koně a kočáry byly běžné.

Bylo tam pár aut, žádné supermarkety. Počasí bylo každý rok několik měsíců temné a kromě letních měsíců jsme nosili těžké kabáty, palčáky a vlněné čepice. Do školky jsem chodila přes pole v královsky modré kombinéze (školní uniforma) a kamarádila se s dětmi ze sousedství. Elektrická světla se používala střídmě a večer nám po bytě blikaly svíčky. Mou postelí v rohu druhé ložnice byl dlouhý lakovaný úložný kufr zdobený klasickými skandinávskými vzory. Když se teď ohlédnu zpět, skutečně jsem žil v éře minulosti.

Byla to moje první zkušenost s pobytem v zahraničí a v mládí jsem měl možnost několikrát navštívit Švédsko a strávit tam čas s přáteli a bratranci. Jedno léto v dospívání jsem bydlel u švédské rodiny na jejich chatě na pobřeží a část prvního ročníku vysoké školy jsem studoval na Stockholmské univerzitě.

Poté, co jsme s manželem uvedli naše tři děti do dospělosti, naše vlastní cestování pokračovalo a já jsem vždy ráda pobývala v zemích a kulturách, kde jsem měla pocit, že zažívám život, jaký jsem si pamatovala ze čtyřicátých let ve Švédsku. Vždy jsem cítila spřízněnost s lidmi v rozvojových zemích, jako byla Čína v 80. letech, Indie v 90. letech, východní Evropa a Afrika, jihovýchodní Asie, Jižní Amerika a Mexiko. Protože jsem měl čas a chuť pomáhat lidem, kterým se nedostává pomoci, začal jsem pracovat jako dobrovolník a podporovat několik nevládních organizací poskytujících humanitární pomoc, které mi nabídly zkušenosti z Moldavska, Afriky, Indie a dalších zemí.

Dobrovolnictví v Rumunsku a Moldavsku (pomoc v sirotčincích a nemocnicích) bylo přínosné. Měla jsem pocit, že jsem znovu prožívala stejné prostředí, jaké jsem jako čtyřletá a pětiletá zažila ve Švédsku.

Přibližně před čtyřmi lety mě oslovil člen představenstva ASSIST Andrew Wooden s dotazem, zda bych se nechtěl stát členem představenstva ASSIST. Naše snacha, Pippa Bond z Austrálie (ročník ’89), byla již několik let členkou představenstva ASSIST. Poté, co se provdala za našeho syna a přestěhovala se do Los Angeles, skončilo Pippě funkční období v představenstvu a její náročná kariéra a požadavky spojené s výchovou rodiny vyžadovaly více volného času.

Andrew se od Pippy na jejich první společné schůzce dozvěděl, že její manžel Stanley Savage Jr. a jeho mladší bratr Walker navštěvovali a absolvovali Choate Rosemary Hall. Andrew a jeho žena, kteří oba pracovali v přijímací kanceláři na Choate, naši rodinu dobře znali. Udržovali jsme vzájemný kontakt prostřednictvím našich společných přátel z Choate a oni se těšili z “malé světové” náhody, že absolventka ASSIST z Austrálie, která studovala na Taftu, pokračovala vysokou školou na Východě a získala právnický titul v New Yorku, se nakonec provdala za chlapce ze Seattlu z Choate s jiným příjmením než Bond.

Pippa Andrewa informovala, že jsem byl v Moldavsku několikrát jako dobrovolník v sirotčincích a nemocnicích. Navázal jsem tam několik kontaktů, a protože ASSIST aktivně nabíral ASSIST Scholars z Moldavska a já jsem tuto zemi trochu znal, Andrew se mě zeptal, zda bych měl zájem o členství ve správní radě.

Jsem poctěn, že jsem dostal tuto úžasnou příležitost a dvakrát ročně se setkávám se skupinou pedagogů a obětavých lidí, kteří chtějí nabídnout studentům z jiných zemí možnost studovat v naší zemi.
Rozhovory s mladými moldavskými vědci byly pro mě velmi přínosné. Moldavská koordinátorka pro tuto zemi, Julia Moldovanová, a její zesnulý manžel, profesor Dmitru Moldovan, byli ke mně a mým kolegům tazatelům nesmírně pohostinní. Dozvěděla jsem se o této zemi mnoho nového a pobyt v ní mi působí velké potěšení, protože zdejší prostředí ve mně oživuje mnoho vzpomínek na atmosféru mého raného života ve Švédsku.

Během lednových rozhovorů jsou dny krátké, ulice jsou přeplněné chodícími “balíky” vlněných kabátů, šál a rukavic, na chodnících křupe sníh a led, cestu ukazují tlumená světla, na živých trzích se prodávají svíčky ze včelího vosku, med, sýry a okurky... mezitím v místnostech pro pohovory 48 bystrých, energických a nadějných uchazečů o stipendium bezchybnou angličtinou představuje své nejlepší já s úžasnými příběhy, skvělými nápady, talentem a velkými nadějemi, že se stanou součástí ASSIST a všech dobrodružství, která stipendium ASSIST nabízí.

O Ingrid:
Ingrid navštěvovala Stockholmskou univerzitu ve Švédsku a Washingtonskou univerzitu, kde v roce 1967 získala bakalářský titul v oboru umění a skandinávského jazyka a literatury. Dnes žije Ingrid se svým manželem Stanem v Seattlu ve státě Washington. Je také tchyní Pippy Bondové, bývalé členky správní rady ASSIST a stipendistky ASSIST na Taft School (1988/89). Ingrid je členkou výboru pro rozvoj a výboru pro vztahy s absolventy a správu ASSIST.